Stanislav Hájek byl jedním z nejvyšších důstojníků Útvaru zvláštních činností. Jde o klíčovou jednotku, která pro policii zajišťuje odposlechy při trestním řízení. Hájkovi v minulosti Národní bezpečnostní úřad odebral prověrku. Důvody dosud oficiálně nezazněly. Aktuálně.cz získalo čerstvé soudní dokumenty, které je objasňují. Hájek se stýkal s člověkem jednajícím proti zájmům Česka.
“Beneš sděluje Nagyové, že Almer končí a chceme JUDr. Stanislava Hájka, životopis jí dá večer a dodává, že ta pozice je důležitější než někteří ministři,” stojí v policejním dokumentu, jenž se týká zásahu na Úřadu vlády v červnu 2013. Míní se tím šéf ČEZ Daniel Beneš, ředitelka kabinetu tehdejšího premiéra Jana Nagyová (dnes Nečasová) a odcházející šéf Útvaru zvláštních činností Tomáš Almer.
Podle indicií policie měl Beneš zájem na tom, aby Almera vystřídal v čele útvaru právě Hájek. V jednotce tehdy působil šestým rokem, byl náměstkem pro vnější vztahy. Beneš měl s Nagyovou na svém záměru shodu. “Hájek je náš zájem, na tom trvám,” řekla tehdy Nagyová. Plán se však nezdařil. Hájek musel jednotku na přelomu let 2012 a 2013 opustit, novým velitelem se stal Vladimír Šibor.
Na jaře 2016 přišel Stanislav Hájek z rozhodnutí tehdejšího ředitele Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Dušana Navrátila o prověrku. Hájek se proti tomu bránil žalobou. Městský soud v Praze ji však zamítl, jeho verdikt minulý týden stvrdil Nejvyšší správní soud. Aktuálně.cz má oba rozsudky k dispozici. Poprvé lze díky nim přesně popsat důvody, proč Hájek představoval bezpečnostní riziko.
Styky s nepřátelskou osobou vůči Česku
“Měl nadstandardní styky s konkrétní osobou, která podle informací sdělených (…) zpravodajskou službou vyvíjela a vyvíjí činnost proti zájmu České republiky, a to proti zájmu na zajištění vnitřního pořádku České republiky a na ochraně ekonomiky České republiky. Předmětné styky žalobce se neslučovaly s jeho pozicí, kterou v rámci Policie České republiky zastával,” stojí k Hájkovi v rozsudku Městského soudu v Praze.
Hájek byl od ledna 2009 držitelem prověrky na stupeň tajné, platit mu měla dalších sedm let. Už v průběhu roku 2015 však Národní bezpečnostní úřad zahájil řízení o jejím odebrání. Hájek byl v tu dobu druhým mužem policie v Liberci. Tehdy požádal úřad o prověrku na druhý nejnižší stupeň důvěrné, která mu pro výkon funkce stačila.
Národní bezpečnostní úřad ho však zaskočil. V prosinci 2015 mu nejprve sebral tajné osvědčení, aby mu obratem neudělil ani požadovanou prověrku na úrovni důvěrné. V březnu 2016 druhý verdikt potvrdil tehdejší ředitel úřadu Dušan Navrátil. Právě proti jeho rozhodnutí podal hned následující měsíc Hájek žalobu. Tvrdil, že se žádného rizikového chování nedopustil.
Úkolován Rittigem a Rampulou
Kontakty Hájka s lidmi z veřejné, politické a podnikatelské sféry v klíčovém období, tedy v době jeho působení v Útvaru zvláštních činností, zmapovala Bezpečnostní informační služba. Národnímu bezpečnostnímu úřadu k tomu poskytla dvě zprávy, které úřad vedly k tomu, že Hájka zbavil přístupu k utajovaným informacím. Hájek se podle NBÚ choval způsobem, který mohl “ovlivnit jeho schopnost utajovat informace”.
Ze strany NBÚ ke stykům Hájka s člověkem nepřátelským vůči zájmům Česka (jeho jméno ještě zůstávalo utajené) zaznělo, že vzhledem k jejich četnosti je Hájek bezpečnostní hrozbou. “Existuje reálné riziko toho, že nebude ve styku se závadovou osobou zachovávat nutnou míru opatrnosti a ostražitosti, jaká přísluší utajovaným informacím,” uvádí rozsudek pražského soudu.
Jak mluví paragrafy
Stanislav Hájek svými kontakty porušil dva paragrafy zákona o ochraně utajovaných informací týkající se bezpečnostní spolehlivosti. Konkrétně prolomil podmínky, podle kterých lze za bezpečnostní riziko považovat:
- chování, které má vliv na důvěryhodnost nebo ovlivnitelnost osoby a může ovlivnit její schopnost utajovat informace
- styky s osobou, která vyvíjí nebo vyvíjela činnost proti zájmu České republiky
Vedle zpráv BIS vycházel NBÚ z analýzy odposlechů, které v kauze Nagyová pořídil tehdejší Úřad pro odhalování organizovaného zločinu. V ní už jsou jména zřejmá. Podle nich se Hájek znal, komunikoval a stýkal se s politickým podnikatelem Ivo Rittigem, dřívější šéfkou Nečasova kabinetu Janou Nagyovou či bývalým vrchním pražským žalobcem a později Rittigovým advokátem Vlastimilem Rampulou.
“Je s největší pravděpodobností k vykonávání různých činností těmito osobami přímo úkolován, komunikuje s osobou Ivo RittigLobbista, obžalovaný v obdobné věci jako v kauze Oleo Chemical. V září 2018 Pražský městský soud nepravomocně zprostil obžaloby lobbistu Iva Rittiga i v další větvi kauzy tunelování petrochemické firmy Oleo Chemical. Návrh státního zástupce Borguly z 6.11.2018 na obnovu trestního řízení v kauze vytunelování petrochemické firmy Oleo Chemical neuspěl, nově předložené odposlechy údajně nepřinášejí důkaz o páchání trestné činnosti.... More jako přítel či spíše obchodní partner a předmětem spolupráce Ivo Rittiga a Vlastimila Rampuly je také poskytování informací týkajících se aktuální činnosti (…) zejména Útvaru zvláštních činností,” cituje z analýzy verdikt.
Plné znění (pokračování textu) zde: Rittig, Nečasová, Beneš. Po stycích s nimi přišel o prověrku důstojník pro odposlechy