Soukromý detektiv a bývalý policista Igor Gáborík, jeden z obžalovaných ve známé kauze Bereta, se obrací na Evropský soud pro lidská práva. Důvodem je jeho přesvědčení, že české orgány činné v trestním řízení „neměří všem stejně“. Jde o trestní oznámení, které Gáborík podal kvůli nezákonné prohlídce vozu, protože Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, vedený tehdy Róbertem Šlachtou, na ni neměl soudní povolení a soudce ji v hlavním líčení označil za prohlídku „jak vyšitou“. Oznámení souviselo s nezákonným vniknutím detektivů ÚOOZ do Gáboríkovy Fabie, díky kterému zajistili čísla jeho mobilních telefonů, začali ho odposlouchávat, a rozjela se tak ve velkém stylu kauza s krycím jménem Bereta. Tu dozorovala Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová.

Igor Gáborík tvrdí, že v případě prohlídky vozidla bez povolení soudu, za účelem získání dat z jeho telefonů bylo porušením naprosto základních práv. Povinností veřejné moci, tedy orgánů činných v trestním řízení, konat, respektive vést účinné vyšetřováni/prověřování, které se pak akcesoricky projevuje v ústavním právu každého domáhat se stanoveným postupem
svého práva u nezávislého a nestranného soudu či jiného orgánu. Gáborík vychází z článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

„Je-li Česká republika právním státem, tak tím spíše musí být poskytnuta ochrana poškozenému, pokud do těchto základních práv bylo zasaženo ze strany státních orgánů při výkonu státní moci. Takováto situace, tedy možnost, že bylo nezákonným uplatňování státní moci a státních prostředků bez oprávnění zasaženo do několika základních práv občana, vyžaduje ze strany státní moci následně ještě větší důraz a intenzitu v rámci následného účinného vyšetřování,“ tvrdí Igor Gáborík.

Příběh popsal Ekonomický deník podrobně ZDE.

„Tři neznámí příslušníci Policie ČR, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, pod vedením zřejmě Mgr. Roberta Šlachty provedli dne 24.9.2014 v době mezi 15:00 hod a 15:30 hod v Praze, ulici na Příkopě, naproti vchodu do kostela sv. Kříže prohlídku tam zaparkovaného osobního vozidla Škoda Fabia, které užívá Igor Gáborík a tito příslušníci PČR blíže nezjištěným způsobem toto vozidlo otevřeli, prohledali interiér tohoto vozidla, kdy při této zevrubné prohlídce nalezli mimo jiné mobilní telefon Igora Gáboríka zn. Nokia a blíže nezjištěným způsobem za použití neznámých technických prostředků, za prolomení hesla tohoto telefonního přístroje získali jeho vnitřní obsah skládající se z telefonního seznamu uloženého v tomto přístroji, jakož i výpis SMS zpráv včetně jejich obsahu, přičemž k dispozici s tímto telefonem a k nakládání s daty o uskutečněném telekomunikačním provozu nebyl vydán příslušným soudem příkaz k zjišťování údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu. Tímto svým nezákonným jednáním překročili svou pravomoc a neoprávněně porušili tajemství záznamů a dat uchovávaných v soukromí, čímž se mohli dopustit trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby,“ stojí v Gáboríkově trestním oznámení, které směřuje i na dozorující žalobkyni kauzy Bereta – Vrchní státní zástupkyni v Praze Lenku Bradáčovou.

Gáborík kvůli formálnímu prověření jeho trestního oznámení, které bylo pojato jako součást jeho obhajoby v kauze Bereta, podal Ústavní stížnost. Neuspěl.

„Právo na účinné vyšetřování však nenáleží poškozenému v trestním řízení o jakémkoli trestném činu, nýbrž pouze u těch nejzávažnějších [viz např. nález ze dne 9. 2019 sp. zn. III. ÚS 2012/18 (N 153/96 SbNU 14)]. Ústavní soud v této souvislosti vychází z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, dle něhož svědčí poškozenému právo na účinné vyšetřování v zásadě tehdy, měl-li trestný čin povahu porušení čl. 2, 3 nebo 4 Úmluvy – tedy práva na život, zákazu mučení a nelidského zacházení a zákazu otroctví a nucených prací. Výjimečně přiznává Evropský soud pro lidská práva poškozenému právo na účinné vyšetřování také v kontextu čl. 8 Úmluvy chránícího právo na soukromý a rodinný život, pokud jde o zvlášť závažné zásahy do osobní integrity poškozeného (viz např. nález ze dne 22. 3. 2022 sp. zn. III. ÚS 3006/21). Není-li dotčeno žádné z uvedených substantivních práv poškozeného, nelze dovodit, že by mu svědčilo právo na účinné vyšetřování,“ konstatoval mimo jiné Ústavní soud.

Zjednodušeně řečeno, Ústavnímu soudu laxní nakládání vyšetřovatelů GIBS, žalobců, ale i soudu v kauze Bereta, se závažným obviněním nevadí.