Máme co jsme chtěli ? Prokuraturu v kondici ?
Jana Nagyová není z pohledu zákona nevinná, z konglomerátu případů známých jako Nagygate jí zůstává podmínka za zneužití vojenského zpravodajství. Ivo Rittig se nestává beránkem. Tak proč se zabývat rozsudkem Městského soudu v Praze, který oba a k nim ještě Rittigova právníka Davida Michala včera zprostil obžaloby ve věci údajně vyzrazeného dokumentu BIS?
Nassim Nicholas Taleb ve své zánovní knize Skin in the Game, která se snad brzy dočká českého překladu, obhajuje před čtenáři jednoduchou tezi – dávejme důvěru a veřejný prostor mnohem více těm, kteří za svá rozhodnutí nesou přímou odpovědnost, než mudrlantům, kteří za selhání svých úvah a predikcí neriskují žádné následky.
Na Taleba jsem si vzpomněl za poslední dobu hned dvakrát. Poprvé to bylo minulý týden, kdy od soudu triumfálně odcházel osvobozený Ivo Rittig. Tedy člověk, jenž se stal ústředním cílem „boje s Palermem“, který slavnostně započala památná tisková konference Ivo Ištvana a Roberta Šlachty, zásah na Úřadu vlády a legendární zabavené zlato. Ze všech velkohubých obvinění a „nezvratných důkazů“ je po letech naprosté fiasko, respektive tahání o nezdaněné kabelky a náhrdelníky Jany Nagyové/Nečasové. Neprokázaná zůstává masivní chobotnice, která ovládala stát a premiéra stejně jako Rittigovy kauzy v pražském dopravním podniku.
Soudkyně Helena Králová osvobozením hlavních aktérů kauzy Nagyová vnesla mezi angažované české novináře zmatek, a především zásadní nesouhlas. Oni přece Nagyovou dávno odsoudili!
Soud dnes zprostil Janu Nečasovou (dříve Nagyovou), lobbistu Iva Rittiga i jeho právníka Davida Michala obžaloby v kauze údajného vyzrazení utajované informace Bezpečnostní informační služby (BIS). Verdikt není pravomocný. Státní zástupce požadoval pro Nečasovou tříletý trest vězení, pro oba muže navrhoval podmínky a peněžité tresty.
Pražský městský soud dospěl k závěru, že popsané skutky Rittiga a Michala nejsou trestným činem. U Nečasové pak nebylo prokázáno, že se skutek vůbec stal. Předsedkyně senátu Monika Křikavová přesto trojici obžalovaných i tehdejší dění na úřadu vlády ostře zkritizovala.
Policejní odposlech, ať již telefonní či prostorové, které se čas od času objevují v médiích, jsou obecně brány jako nezpochybnitelný důkaz a potvrzení oficiálně prezentované vyšetřovací verze případu. Jenže tak tomu ve skutečnosti často není. Nejenom že policie či média často s odposlechy manipulují. V úvahu se neberou ani nadsázky, či konkrétní okolnosti, za nichž byly pořízeny. To pochopitelně z nich činí pouze orientační indicie, které bez dalších důkazů nemají prakticky žádnou cenu. Pokřivené zrcadlo, které nastavují, se týká i tak významných kauz, jako je tzv. Nagygate, či Davida Ratha
V pondělí bylo v českém éteru zase jednou veselo. To když soud prvního pražského obvodu zveřejnil odposlechnuté soukromé telefonáty Jany Nagyové a Petra Nečase.
U pražského městského soudu v úterý pokračuje hlavní líčení v kauze vyzrazení utajované zprávy Bezpečnostní informační služby. Vedle přehrávaných odposlechů přijdou na řadu i svědci, mezi nimiž jsou expremiér Petr Nečas nebo bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (oba ODS). Obžalobě čelí Nečasova manželka Jana (dříve Nagyová), lobbista Ivo Rittig a právníci David Michal a Tomáš Jindra.
Nepravomocný osvobozující rozsudek ve věci údajného zneužití Vojenského zpravodajství vyvolal další reakci mezi tzv. protikorupčními aktivisty. Podle Karla Randáka z Nadačního fondu proti korupci je rozsudek potvrzením toho, že je potřeba se zaměřit na problémy v české justici a vazby jednotlivých soudců.
Olomoucký podnikatel Ivan Kyselý podle obžaloby řídil jiného, aby jako úřední osoba v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu, anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, vykonával svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu a způsobil takovým činem vážnou poruchu v činnosti orgánu státní správy. Tak začíná text obžaloby v takzvané kauze Vidkun, jednomu ze dvou případů, které předznamenaly konec Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a odchod Roberta Šlachty a pár jeho věrných spolupracovníků od policie. Ekonomický deník text obžaloby přináší v plném znění.
Nejvyšší správní soud (NSS) dost možná přichystal průlom v jedné z větví kauzy Nagyová. Rozhodl totiž, že penále vyměřené za neplacení daní je samo o sobě trestem. To by se podle advokáta Ondřeje Lichnovského mohlo vztahovat i na případ někdejší šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase Jany Nečasové (dříve Nagyové), kterou policie viní z krácení daně za luxusní kabelky a šperky. Státní zástupce Ivo Ištvan nechce komentovat, zda rozhodnutí soudu povede k zastavení trestního řízení vůči Nečasové.