Předseda hnutí Přísaha a bývalý velitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Róbert Šlachta neuspěl se svou žádostí, aby žalobu na ochranu osobnosti a nemajetkovou újmu kvůli jeho knize Třicet let pod přísahou řešil soud v Brně. Rozhodl o tom Nejvyšší soud. Šlachtu kvůli výrokům v knize žaluje někdejší náměstek Vrchního státního zastupitelství v Praze Libor Grygárek. Šlachtův ÚOOZ Grygárka léta stíhal kvůli zneužití pravomoci. Jeho údajné provinění spočívalo v tom, že měl uchránit svého známého, lobbistu Romana Janouška, od vyšetřování. Stíhání nakonec zastavily soudy jako nezákonné.
Články se štítkem Šlachta
Omlouvám se, nedorazím, napsal Šlachta soudu, který řeší žalobu od Grygárka
Dnes by měl Obvodní soud pro Prahu 5 řešit velmi zajímavou žalobu na ochranu osobnosti a nemajetkovou újmu. Někdejší náměstek Vrchního státního zastupitelství v Praze Libor Grygárek žaluje bývalého šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Róberta Šlachtu. Šlachtův ÚOOZ Grygárka léta stíhal kvůli zneužití pravomoci. Jeho údajné provinění spočívalo v tom, že měl uchránit svého známého, lobbistu Romana Janouška, od vyšetřování. Stíhání nakonec zastavily soudy jako nezákonné. Grygárek už vysoudil odškodnění od státu, nyní jej žádá i od šéfa útvaru. Toho žaluje za výroky v jeho knize Třicet let pod přísahou. Šlachta se ale ze soudu omluvil s odůvodněním, že jeho právník nestihl případ nastudovat.
Obžalovaní z kauzy Bereta podali oznámení na Šlachtu kvůli nezákonné prohlídce. Řešila ho Šlachtova bývalá podřízená
Ve známé kauze Bereta, která se týká údajného vynášení informací z trestních řízení, se už delší čas řeší zákonnost jedné z nejzásadnějších policejních prohlídek. V případu čelí obžalobě pražská žalobkyně Dagmar Máchová, policista protikorupční jednotky Radek Holub, bývalý celník Pavel Šíma a bývalí policisté Igor Gáborík a Vladimír Zmrhal. Gáborík a Máchová podali na bývalého šéfa ÚOOZ Róberta Šlachtu trestní oznámení kvůli nezákonné prohlídce auta Gáboríka, protože Šlachtův útvar na ni neměl povolení a soudce ji v hlavním líčení označil za prohlídku „jak vyšitou“. Generální inspekce bezpečnostních sborů oznámení Máchové nicméně odložila. Jak nyní zjistil Ekonomický deník, případ řešila i náměstkyně inspekce Pavlína Foglar Marušincová – bývalá podřízená Šlachty z ÚOOZ.
Zpověď dalšího detektiva: Jak Šlachtův ÚOOZ „ne-vyšetřoval“ lihovou mafii
Jak se skutečně vyšetřoval případ s pančovaným alkoholem, v jehož závěru zemřelo v roce 2012 osmačtyřicet lidí? Ekonomický deník v uplynulém týdnu přinesl svědectví dvou bývalých detektivů ÚOOZ o tom, že vedoucí pracovníci Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu podle všeho „zazdili“ zcela konkrétní informace o lihové mafii, z níž jedna větev začala pančovat etanol metanolem. Tento koktejl pak později hromadně šířil smrt. Po vydání obsáhlého článku (zde) se Ekonomickému deníku ozval další detektiv. I on tvrdí, že přinášel svým nadřízeným naprosto konkrétní a zásadní poznatky, které ovšem nikdo náležitě neřešil. Redakce identitu detektiva zná, on si zatím přeje zatím zůstat v anonymitě. Pokud tuto obrovskou aféru začnou orgány činné v trestním řízení skutečně řádně vyšetřovat, je ochoten vystoupit se svým svědectvím.
Ekonomickému deníku sdělil tento detektiv následující informace, viz níže. Pod tíhou dřívějších i dalších zjištění redakce jeho informace necenzurovala.
48 lidí mohlo žít. Nová zjištění, že Šlachtův ÚOOZ „zazdil“ informace o lihové mafii
Když předseda soudního senátu zlínského soudu Radomír Koudela řešil v roce 2014 kauzu 48 úmrtí po požití metanolu, pronesl mimo jinévětu: „My to bereme tak, že především speciální složky policie zde asi nevyvinuly dostatečné úsilí.“ Nová zjištění Ekonomického deníku ukazují, že už v roce 2008 přinášeli operativci Útvaru pro odhalování organizovaného zločinci jasné informace, kdo stojí za lihovou mafií. Kdyby velitelé útvaru Róberta Šlachty tyto informace nepodcenili, a řádně se jim věnovali, s velkou pravděpodobností by odhalili jak etanolovou, tak metanolovou, větev organizované skupiny. A nemusely by zbytečně zemřít desítky lidí. „Někdo by za to měl rozhodně nést odpovědnost. Ty věci by měly být jednoznačně pojmenovány, není přeci možné, aby někdo chodil po republice a tvářil se, jak sloužil této zemi, a měl za sebou toto fatální selhání,“ říká k tomu bývalý premiér Petr Nečas, v jehož politické éře aféra s pančovaným alkoholem propukla.
Proč GIBS posoudila sledování Šlachtových celníků s vojáky jinak, než soud? Rozsudek mluví jasně
Generální inspekce bezpečnostních sborů odložila v půlce října 2019 případ nezákonného sledování celní správy, ke kterému zneužila elitní vojáky z prostějovské 601. skupiny speciálních sil. S tím, že se nic protizákonného nestalo. Trvalo to rok a půl, než Vrchní soud v Olomouci zrušil v plné šíři rozsudek nad skupinou podezřelých, které Šlachtovi celníci nezákonně sledovali. „Bez pochybností platí, že postup celní správy a také Armády ČR v dané věci byl vadný,“ zkonstatoval soud. Pojďme si porovnat diametrálně odlišné závěry generální inspekce a soudu.
Sledování Šlachtových celníků s prostějovskou 601. bylo nezákonné, zkonstatoval soud a zrušil rozsudek
Vrchní soud v Olomouci zrušil v plném rozsahu rozsudek v případu prodeje nelegálních cigaret, ve kterém celníci ke sledování použili nezákonně armádní specialisty z prostějovské 601. skupiny speciálních sil. Někteří aktéři se snažili případ shodit pod stůl a zasáhl až vrchní soud. „Bez pochybností platí, že postup celní správy a také Armády ČR v dané věci byl vadný,“ zkonstatoval soud v závažné kauze, na kterou před dvěma lety upozornil Ekonomický deník.
Soud zrušil rozsudek v případu, ve kterém byli Šlachtovými celníky na sledování nezákonně najati vojáci
Olomoucký Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze prodeje nelegálních cigaret. Případ vzbuzuje od počátku silné emoce, řešila ho GIBS i výbory a komise Poslanecké sněmovny. Pátrači celníků si totiž na pomoc při sledování podezřelých přizvali armádní specialisty z prostějovské 601. brigády speciálních sil. Zapojení armády do sledování civilistů ale odporuje zákonu. Tajnou operaci s krycím názvem Richard posvětil tehdejší náměstek celních pátračů Robert Šlachta, který vojákům dokonce poslal za účast na vyšetřování osobní děkovný dopis. Celníci o případu dlouhou dobu mlžili a existenci Šlachtova dopisu dokonce popírali.
Čas na spravedlnost? Případ „desítek kilogramů zlata“ z případu Nagyová míří k soudu
Zanedlouho to bude osm let, co proběhla dnes již legendární tisková konference, na které tehdejší ředitel ÚOOZ Robert Šlachta, spolu s olomouckými státními zástupci, oznámili veřejnosti důvody rozsáhlé policejní akce, která vedla k pádu vlády Petra Nečase. A přitom letos v červnu bude teprve rozhodovat soud v první instanci o jedné z větví tohoto případu, která ovšem dodala akci podstatný symbol zločinnosti: totiž zabavené „desítky kilogramů“ zlata.
Anarchista nebyl terorista. Neoprávněně stíhaný muž dostal odškodné
Anarchista Martin Ignačák, který čelil stíhání za přípravu teroristického útoku na vlak, dostal od státu odškodné ve výši 910 tisíc korun. O Ignačákových zbývajících finančních požadavcích rozhodují soudy, nepravomocně mu zatím přiznaly dalších 477 tisíc korun. Konečný verdikt vynese pražský městský soud za týden. Muž žádal přes 4,2 milionu korun.